Přišel
zpravodaj Toller Talk z Kanady
a s ním hlasování o změně Code of etics.
 Obě
navrhované změny mě tak trochu
překvapily. Možná, že Kanaďané jsou natolik na výši,
že skutečně mohou dát na rozhodnutí chovatele, v
kolika letech bude mít jeho chovná fenka ještě
štěňátka nebo kolik vrhů či štěňat za svůj život
může mít, protože kanadský chovatel má na mysli vždy
a jen
prospěch svých psů a peníze ho vlastně až tak
nezajímají....Zastánci americké kultury určitě
přitakají, jenže na druhé straně na tomto kontinentu
existuje něco tak příšerného jako "puppy mills" a
prodávají tam štěňata v supermarketech! Ne, nebudou
na tom líp, než třeba u nás. Jako všude na světě i u
nás v chovu platí "jak kdo".
Existují excelentní chovatelé, kteří mají štěstí,
excelentní chovatelé,
kteří štěstí nemají, normální chovatele se štěstím i
bez něj a pak ti hrozní, kteří by neměli
chovat ani laboratorní myši...a tak by se určitě
stalo, kdyby u nás bylo možné, aby fenka
měla štěňata i po 8 letech, že by je měla i třeba v
10 letech, přestože měla předtím malé
každý rok! Neveřím, že by tyto chovatele zastavil
ztrápený výraz nebo špatná kondice feny (koneckonců,
když jednou denně jdou dát do kotce vodu a jídlo,
skoro si ani nemohou všimnout...) Jsem zmatená tímto
hlasováním, ale mám zcela jasno, jak budu hlasovat
já,
jako členka NSDTR Club of Canada, i když můj hlas
nemá žádnou váhu.
Tak
nějak času je málo...
a moc nestihám aktualizovat web. Chtěla bych sem dát pár vydařených
fotek a taky přidat
Chester a napsat i něco o ní. Tak zatím jen malinký úvodníček. Chester se
vydařila spíše do
Lukovy genetické rodiny, jeho chovatelka má na svých stránkách fotku jedné
fenky, které
jakoby Chester z oka vypadla. Chester je ... prostě Česílko. Je malinká,
drobná a chvilku
neposedí. Když nedovádí se Zipem (sestřička z vrhu, kterou má Verča), tak
honí Coru, naši
roční huskynku - ta je neprozřetelně naučitala kousat do noh a oni ji teď
svorně honí po
zahradě v nezřízené touze ji chytit za některou z jejích dlouhých
noh. Chudák Korýška!
Snažím se Chester od malinka vychovávat podle principů pozitivní metody,
ale je to pro mě
docela fuška. I po půl roce se mi stále pletou pojmy a občas se jen na
poslední chvíli
zastavím před špatnou reakcí na můj malý zrzavý kulový blesk. (No a někdy
se i nezastavím,
pak mám na sebe vztek a někdy i vykřikuju něco v tom smyslu, že je celá
pozitivní metoda
na prd... a pak mám na sebe ještě větší vztek...) Ještě že mám Verču, ta
mě vždycky
usměrní, i když se někdy při tom chytnem. Ale když vidím, jak jí to s
oběma zrzkama jde, tak
to přece nevzdám! Občas mám pocit, že lepší výsledky mám s Gipsou, která
jako crossover
pes možná víc docení jiný přístup. Dnes už jsem si taky úplně jistá, že
kdybych vedla Gipsu
od malinka touto metodou, bylo by to zrovna pro ni ideální. No škoda...tak
se teda snažím
blahodárné působení využít aspoň teď. Když jsem četla například v knížce
Click for joy! od
Melisy Alexander o rozzářených očích a radostném tešení na každé
cvičení, myslela jsem si
"Ti Amící, zase všechno přehánějí..." Ale nepřehánějí, naštěstí.
Šumperk
26.-27.dubna 2008
Tentokrát nám sice přálo počasí, ale to tak bylo asi všechno -
kompletní sada 6 DIS se nám
už dlouho nepodařila ... a taky to byla pěkná ostuda...
Ale zato závod jako takový byl skvělý a pohodový. I pyžamkový závod se
ujal a pořádat závody se Šumperákama se ukázalo jako
božský nápad.
Permoník
- Zónovkář 19.-20. dubna 2008
Počasí nám tentokrát moc nepřálo. Jinak dobře připravený závod
trošku utrpěl blátivými
parkúry...I když zase díky tomu byly zkoušky A1 fakt jednoduché,
dokonce bez slalomu
Ale nám to stejně nepomohlo, protože na Gipsu to asi bylo ostudně
primitivní a tak se
během závodu odskočila napít do misky u našeho altánu...určitě původně
čekala něco
na zub, ale když už tam byla, tak se napila. Pak jsme se ještě několikrát
diskly z nejrůznějších
důvodů (čurání na parkůru, poprvé v životě viděla slalom a fakt nevěděla
jak se běží,
bobky na parkúru...)Jediný závod, co jsme doběhly, byly zkoušky LA1, a
tam byla Gipsa
první...
Ostravský pohár,
29.-30.březen 2008
Tradičně příjemný závod v
Ostravě na výstavišti jsme absolvovaly celkem
úspěšně
(pominu-li několik diskvalifikací...). 3. místo ve zkouškách
LA1 bylo spíše dílem náhody, ale
přineslo nám také splnění podmínek pro přestup do LA2.
Třebíč,
19-20.ledna 2008
Tak máme zase naše
tradiční diskvalifikace
Ale Gipsa běžela s radostí (aspoň většinu běhů). Dokonce poslední jumping
se samou
otočkou a stahovačkou jsme zvládly téměř celý - akorát si zkrátila
poslední tunel, protože
někteří nejmenovaní na tribuně zajuchaly předčasně...no a co kdyby se tam
už dávala
nějaká dobrá odměna - to přece Gipsa nemohla riskovat, že ji propásne,
než se prosouká
hloupým tunelem
Hlučín,
12.ledna 2008
Prima trénink s Luckou Dostálkou pro mě neskončil zrovna šťastně - po
zpackané otočce a
následné srážce s chudáčkem Gipsou mám porouchané rameno (ale pád prý
vypadal
velmi efektně - takovej klasickej "držkopád")
Máme vybráno:
Po líté bitvě jsme si rozdělily s Verčou štěňátka - Verča má Zipa a já
Chester
Lazecké
Hopsinky, 27-28.10.2007,
Tak máme naši první
Výbornou! Netuším, co se stalo, ale
Gipsa je jako vyměněná :-))
1. 10. 2007 :Ebince se narodily malý zrzavý
kuličky.
|
